Jaroslav Ježek – velký umělec i hrdinský člověk
25. září 1906 – 1. ledna 1942
skladatel, dirigent, dramaturg a klavírista
Narodil se v Praze na Žižkově, od dětství trpěl šedým zákalem, prodělal spálu a téměř ohluchl. Zdravotní problémy ho provázely celý život. Díky velké podpoře rodiny se naučil hrát na klavír.
V roce 1923 usiloval o přijetí na Pražskou konzervatoř, ale komise jej nechtěla přijmout pro silnou zrakovou vadu. Nakonec po předvedení vlastní improvizace byl přijat. Mezi jeho učitele patřili Karel Boleslav Jirák, Alois Hába, Josef Suk nebo Josef Bohuslav Foerster.
S Jiřím Voskovcem a Janem Werichem, s nimiž vytvořil nesmrtelné umělecké trio, působil v Osvobozeném divadle od roku 1927. Dvacátá a třicátá léta patřila v jeho životě k nejplodnějším. Mezi jeho nejznámější písně patří:
- David a Goliáš
- Ezop a brabenec
- Klobouk ve křoví (Lucie)
- Mary, babička Mary
- Tmavomodrý svět
- Tři strážníci (Ondřej Havelka a Melody Makers)
- Život je jen náhoda
V roce 1939 Ježek s Werichem a Voskovcem uprchli do USA před nacistickou okupací. Na konci roku 1941 se pár dní před smrtí oženil s Františkou Bečákovou, na Nový rok 1942 zemřel na ledvinové selhání. Do své vlasti se vrátil posmrtně až 1947, kdy byl pohřben na Olšanech.
Zajímavosti
Přítel Václav Holzknecht o něm řekl: „Zvláštní byl jeho mimořádný zájem o modrou barvu. Vzbuzovala v něm pocity, které u normálně vidoucích lidí asi neexistují; jejich působivost by se dala vysvětlit nejspíše skladbou jeho oka. Psal na modrém papíře, používal modrých obálek, kupoval si často modré košile, kravaty i šaty. Nebyla to u něho póza….Láska k modři vyvěrala z něho a nepotřebovala předloh. Byla jednou z jeho vlastností.“
Více o Jaroslavovi Ježkovi v pořadu České televize:
https://edu.ceskatelevize.cz/video/4265-skladatel-jaroslav-jezek