Jakub Jan Ryba

26. října 1765-8. dubna 1815

skladatel, sběratel písní a pedagog

Ryba pedagogem

Jakub Jan Ryba byl nejen vynikající pedagog, ale také oddaný otec a vlastenec, který přispěl k rozvoji školství a kultury v Čechách. Jeho život byl plný osobních i profesních výzev, které zvládal díky podpoře rodiny a vlastnímu odhodlání. Snažil se o zlepšení školního prostředí a výuky, což někdy vedlo ke sporům s rodiči dětí. Ryba kladl důraz na morální hodnoty a disciplínu ve třídě a zároveň podporoval používání německého jazyka, který byl tehdy nezbytný.

Rodinný život

Ryba se oženil s Annou Láglerovou, dcerou rožmitálského purkrabího, a společně měli 13 dětí. Bohužel několik z nich zemřelo v útlém věku. Navzdory těmto tragédiím se Ryba snažil být příkladným otcem. Jeho třetí syn, Josef Jakub Jan Arnošt, se stal významným lékařem a děkanem lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Další děti se věnovaly různým profesím, avšak pouze čtyři z nich založily vlastní rodiny.

Profesní výzvy

Rybova kariéra učitele byla poznamenána obtížemi. Když v roce 1788 začal pracovat jako učitel v Rožmitálu pod Třemšínem, zjistil, že škola je v havarijním stavu a chybí jí základní učební pomůcky. I přesto se neúnavně snažil zlepšit podmínky pro děti a pedagogy. Jeho snaha o zlepšení kvality vzdělávání zahrnovala také zavádění nových metod výuky a pravidel, což občas vedlo k nepochopení a odporu ze strany rodičů.

Rybova pedagogická filosofie

Ryba se snažil, aby si děti během výuky osvojily morální zásady. Požadoval od nich pozorné sledování výkladu, hlášení se při vyučování a čekání na vyvolání. Klíčovou roli v jeho výuce hrála také jasná a srozumitelná mluva. Přestože byl oddaným českým vlastencem, uvědomoval si důležitost německého jazyka, který byl tehdy ve školních předpisech. Kvůli těmto inovacím často čelil neshodám s některými rodiči, kteří považovali jeho požadavky za přehnané.

Rybova cesta za hudbou

Jakub Jan Ryba byl již od raného dětství silně ovlivněn hudbou, zejména díky svému otci, který ho začal učit noty a základní hudební dovednosti již ve čtyřech letech. Jeho hlavním nástrojem byly housle, ke kterým si vytvořil hluboký vztah, zejména po negativním zážitku s varhanami v kostele.

V sedmi letech začal intenzivněji studovat hudbu a pod vedením svého otce dělal velké pokroky ve zpěvu a hře na housle a violoncello. Postupně se naučil i na klavír a varhany, a už v deseti letech byl schopen doprovázet na varhany v kostele.

Jeho skladatelský talent se projevil již v osmi letech, ale jeho první skladba byla upravena otcem, což Rybovi přineslo zklamání. Ve čtrnácti letech odešel studovat do Prahy, kde se zdokonaloval ve hře na různé nástroje a komponoval množství hudebních děl.

V Praze složil 12 klavírních koncertů, 24 kvartetů, kvintet, 4 koncerty, 8 serenád a mnoho dalších skladeb. Intenzivně studoval hudební teorii a kontrapunkt, a díky svému nadšení a talentu rychle pokročil.

Dílo

Mezi lety 1782 a 1798 zkomponoval 1083 skladeb. Největší počet skladeb tvoří německé tance a contra (408 skladeb). Mezi jeho další tvorbu patří menuety, dueta, tercetta, kvarteta, kvinteta, koncerty, sonáty, variace, zpěvohry a pantomimy, serenády a nokturna, symfonie a písně. Z církevní tvorby je nejvíce ofertorií (30 kusů) a také psal litanie, Salve, Veni Sancte, árie, Stabat Mater, Almu, Regina coeli, různé druhy mší a nešpory.

Ryba se věnoval i tvorbě písní, včetně zhudebněných textů českých obrozenců. Nejvýznamnější jsou jeho sbírky písní „Zwölf böhmische Lieder“ (1800) a „Neue böhmische Lieder“ (1808). Ryba psal také písně pro děti, například ve sbírce „Dar pilné mládeži“, která obsahuje didaktické písně s klavírním doprovodem.

Dochovalo se jen málo jeho světských skladeb. Známe tři duety, čtyři kvartety, jednu symfonii a jednu kasaci. Mezi dochované koncerty patří „Concerto in Dis“ pro lesní roh a „Concerto pour le Violoncello“. Jeho jediný dochovaný cyklus varhanních skladeb je „Novae et liberae cogitationes“.

V oblasti duchovní hudby jsou významné jeho duchovní písně, pastorely a mše. Mezi nejznámější patří mariánské písně „Svatohorský kůr“ a svatojánské písně „Oktáv neb osmidenní pobožnost k sv. Janu Nepomuckému“. Velkolepé jsou jeho koloraturní árie a latinské Stabat mater.

Ryba zkomponoval 89 mší, mezi nimi „Missa in Nativitate Domini in nocte“ a „Missa in E minor“. Jeho nejznámější dílo je Česká mše vánoční „Hej, mistře…„, vzniklá v roce 1796.

Záhadná smrt

Jakub Jan Ryba, slavný český hudební skladatel, zemřel tragicky 8. dubna 1815 ve věku 43 let. Příčina jeho smrti, sebevražda podřezáním břitvou, byla šokem pro jeho současníky i pozdější historiky. Ryba prošel v posledních letech života těžkými obdobími, která nakonec vyvrcholila jeho tragickým rozhodnutím ukončit svůj život. Dožil se 49 let.

Závěr

Jakub Jan Ryba je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů období pozdního baroka a raného klasicismu. Během svého života vytvořil rozsáhlý katalog hudebních děl, které zahrnují jak církevní, tak světskou hudbu. Celkem komponoval více než tisíc skladeb, z nichž mnohé patří k významným dílům české hudební historie.

Také byl významnou postavou české pedagogiky a kultury. Jeho přístup k výuce, který zahrnoval morální zásady a důraz na jazykovou vybavenost, přinesl mnoho pozitivních změn. Navzdory osobním tragédiím a profesním výzvám zůstal věrný svým ideálům a významně přispěl k rozvoji školství v Čechách.

Nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladba pro vánoční období:

Vít Semecký

+ posts

• Tomáš Klus: magistr umění
• The Beatles
• Rock
• Call Of Duty